spoje masivního nábytku

Rád bych Vám zde postupně ukázal jakým způsobem svoje výrobky vyrábíme aby jejich životnost byla vysoká a mohli Vám dělat radost klidně i celý život.

Vemu to postupně a začnu tím jaké druhy spojů je možné použít na konstrukci masivního nábytku,  jaké spoje využíváme my a popíši důvody používání jednotlivých druhů.

U výrobků a vzláště tam kde počítám s větším namáháním u mne nenajdete šroubované spoje, to znamená že tyto kousky nemohou být demontovatelné a posílané v rozloženém stavu. To má za následek trochu neskladné balení, ale vy doma nemusíte nic skládat a vymýšlet s návody, nebo bez nich.

Má to své vyjímky, třeba postel dostanete rozloženou.. U té je zas potřeba použít speciálních spojů, kování, nebo jejich kombinací.

 

Spoje masivního nábytku

Klasickým spojem je čep – dlab/rozpor,  zpravidla používáme u stoliček a při výrobě rámů a to ve spojení s lepidlem. Čepem a dlabem  jde vytvořit i spoj bez lepidla jenž zajišťuje klínový kolík

Jednoduší varianta je přeplátování kde se také jako u čepování pro výrobu spoje využije samotný materiál spojovaných dílů a nepřidává se další vyztužovací díl (např. kolík, lamela)

Kolíkování má trochu špatný „zvuk“  spojený s laciným lamino nábytkem od řetězců kde slouží pro usnadnění montáže a přidržení spojů. Pokud kolík použijeme v masivním nábytku, tak to vždy nemusí být na škodu. Pokud je výsledný spoj dostatečně slepený v celé ploše a ne jen v místě kolíku, tak při běžném používání jej nemáte šanci vylomit.

Lepený kolíkovaný spoj ve valné většině případů vydrží a věc „povolí“ někde vedle.

Limitujícím faktorem může být pevnost ve střihu, ale pokud používáme více kolíků na jeden spoj, tak je limitující spíše pevnost dřeva a jeho rozměr (průřez)

Kolíky tedy také používáme hlavně u všech variant schůdků a to hlavně z důvodu velké časové úspory při výrobě kdy by čepování celý výrobek hodně prodražilo. Pro fajnšmekry ale rádi takovouto věc rádi uděláme 🙂

 

Díky vlastnostem dnešních lepidel využíváme také čistě lepené spoje, ale i tam kde by kolík vzhledem k požadované pevnosti spoje být nemusel má občas funkci fixační (dva stahované díly  jednoduše po sobě pořát nekloužou, což když se děje dokáže člověka i dosti vytočit)

Čistě lepený spoj (lepení na tupo) je využíván na téměř všech spárovkových deskách a nějakou dobu již také na dřevěných nosnících používaných pro zastřešení velkých hal, či veřejných bazenů.

Continue Reading

bříza

Hustota dřeva po usušení je kolem 660kg/m³.

Schne poměrně rychle a má mírnou tendenci se kroutit. Je středně tvarově stálé a má vysokou pevnost v ohybu a tlaku.

Ve dřevu se běžně vyskytují suky a nepravidelný průběh vláken.

Continue Reading

borovice

dřevo má mírně pryskyřičnaté jádrové dřevo světle červenohnědé barvy, odlišné od světlého krémově bílého až žlutého bělového dřeva.

Hustota borového dřeva po vysušení činí kolem 510kg/m³.

Dřevo při použití vykazuje střední tvarovou stálost, má nízkou tuhost.

Continue Reading

buk

Dřevo buku je velmi světle krémové až růžovohnědé a často po napaření získává načervenale bronzovohnědou barvu. Je rovnovláknité, se širokými dřeňovými paprsky, a má jemnou, pravidelnou texturu.

Buk evropský má po usušení hustotu kolem 720kg/m³

Continue Reading

Jasan

Jasanové dřevo je známé pro svou houževnatost a vysokou odolnost v ohybu.

Dřevo velmi rychle vysychá a nepodléhá pozdější deformaci.

objemová hmotnost vysušeného dřeva je kolem 580kg/m³

Continue Reading

dub

Přirozeně vysušený dub má hmotnost asi 600 kg/m3. Dřevo je tvrdé, velmi pevné, houževnaté, pružné, trvanlivé (má vysoký obsah tříslovin). Běl je však méně trvanlivá, měkká, je často napadána živočišnými i rostlinnými škůdci.

Jedná se o dřevinu jenž oproti např. buku málo nabobtná a je odolný proti namáhání.

Continue Reading

Biodeska

Biodeska je deskový materiál složený ze tří vrstev příčně lepeného masivního dřeva.

Vnější vrstvy jsou složeny z průběžných lamel. Středová vrstva je lepena z lamel, které jsou na sebe průběžně podélně napojeny. Středová vrstva je lepena pod úhlem 90° proti vrchním vrstvám, toto uspořádání eliminuje možnost tvarových deformací dřeva vlivem sesychání. Přesto je pro stabilitu i těchto desek důležitá i vlhkost masivu v toleranci 6 – 10 %.

Continue Reading

Thermowood

Masivní dřevo – vnašem případě borovice, upraveno působením zvýšených teplot ( až 220°C). Po této úpravě získá dřevo větší odolnost proti hnilobám, tmavší zbarvení imitující exotické dřeviny a zároveň se sníží jeho hmotnost.

Continue Reading